Diskuse
Your post
Jméno
E-mail
Kontrolní pole
  You must read and type the 3 chars within 0..9 and A..F
Text vyobrazený na obrázku přepište do textového pole a potvrďte tlačítkem "Odeslat".
    
Záznamů: 61-80 z 240
13.04.2010 | Rail-2005   E-mail

Podívejte se na to, co se děje kousek za našimi hranicemi. http://www.vde8.de Žádné flikování, ale systémový přístup. V roce 2015 bude hotova sekce Leipzig/Halle - Erfurt na 300 km/h, která dále potopí náš 3. koridor (už dnes je cestování na západ rychlejší přes Dresden). Už by měl někdo měl uvědomit, že jediné bezproblémové přešení je dlouhý tunel do Berouna. Že to stojí moc peněz, s tím se musí holt počítat. Nelze si myslet, že to bude "zadarmo". Peníze by se sehnat daly, jen chtít omezit investice na správných místech.

Malá nápověda: VRT generuje ekonomický rozvoj každého regionu, kterým prochází a to obousměrně. Region se stává z metropolí dostupnějším, tedy některé firmy začínají přemisťovat sídla do regionu. Kdo nenajde práci v regionu má snažší dopravu do metropolí. Zároveň ale tím, že se region stává dostupnější, zvyšuje se turistická atraktivita = rozvoj hotelů, restaurací, relaxačních zařízení atd. Toto zpětně zvyšuje komfort místních obyvatel, protože nemusí nikam daleko dojíždět.

Když to hodně zjednoduším, tak místo sypání financí do sociálních dávek bych sypal raději do rozvoje VRT železniční infrastruktury (a případně důležitých úseků základní dálniční sítě), protože to lidem pomůže mnohem více, než nějaká ta tisícovka, kterou stejně prohrají ve forbesu.

13.04.2010 | Kateřina Šrámková   E-mail
Nesouhlasím s tím, aby mi pod barákem jezdil vlak. Můžu s tím něco dělat? Mám šanci to ovlivnit?
12.04.2010 | Sopko   E-mail
http://ekonomika.ihned.cz/c1-42458950-stat-hleda-cestu-jak-zachranit-obri-projekt-tunelu-pro-vlaky-do-berouna
30.03.2010 | martin   E-mail

a povrchova varianta ktera by vyustila v Nucicich, je nulova, minimalni, nebo maximalni?

Muzete me rict jakou sanci ma tato varianta na zvoleni?

Diky Martin

29.03.2010 | HIP   E-mail
Varianty
Varianty tras byly prozkoumány, vyhodnoceny a porovnány, týkalo se to však jen nové tratě z Prahy do Berouna. Výsledná varianta pro Praha - Beroun ale vyjde (pro někoho možná nelogicky) ze Studie proveditelnosti pro celý úsek Praha - Plzeň, pro kterou byla Techniocká studie variant Praha - Beroun vstupním podkladem. Ve studii proveditelnosti bude celé rameno podrobeno mimo jiné finanční, ekonomické, rizikové a citlivostní analýze. Více se zde zkoumají dopravně technologické záležitosti, analýza trhu a přepravní proudy. A hlavně - zde již vystupují krom variant optimálních i tzv. varianty nulové (neděláme nic), minimální (optimalizace pouze stávající tratě podél Berounky) a maximální (nová VRT z Prahy až do Plzně).
Studie proveditelnosti by měla být hotova do prázdnin.
29.03.2010 | Martin   E-mail

a povrchova varianta ktera by vyustila v Nucicich, je nulova, minimalni, nebo maximalni?

Muzete me rict jakou sanci ma tato varianta na zvoleni?

Diky Martin

29.03.2010 | Martin   E-mail

a povrchova varianta ktera by vyustila v Nucicich, je nulova, minimalni, nebo maximalni?

Muzete me rict jakou sanci ma tato varianta na zvoleni?

Diky Martin

29.03.2010 | HIP   E-mail
Nučice
Varianty procházející prostorem Nučic (jsou celkem 4) jsou součástí dvou optimálních variant a varianty maximální. Šance jsou podobné.
26.03.2010 | martin   E-mail

Dobry den, chtel jsem se zeptat jestli existuji nove informace kde vlastne VRT vlastne povede. Dle informaci co mam je povrchova trasa nerealizovatelna z duvodu prudkeho stoupani - nevhodne pro nakladni dopravu. Udajne melo tento tyden dojit k setkani s EK ve Vidni. Doslo k nejake dohode ze strany EU?                                               Dekuji za info M.L

26.03.2010 | Qěcy   E-mail
Konec března se blíží. Jakpak dopadl přezkum tras VRT Praha - Beroun (ta technická studie, jejíž závěry měly být známy v první polovině března)?
23.03.2010 | tommasel   E-mail
Rail-2005:
Myslím, že rychlost nějakých 320-350 km/h je jistě fajn i pro střední úsek trati pro přesun o 200 km, když jde o dosažení systémové hodiny jízdy. Když je potřeba po cestě vyrovnat "pomalejší" části jako výjezd z Prahy nebo překonání Vysočiny. Co máte s tím přesunem na vzdálenost 500 až 1000 km? I ten nejrychlejší šinkansen Nozomi (300 km/h) má na trase 500 km dvě mezistanice. Základ české VRT bude jistě Praha -(hodina)- Brno -(hodina)- Ostrava. Zahraniční napojení (Dresden, Wien, doufejme Regensburg - Mnichov, Bratislava, Katowice) považuju spíš za bonus.
23.03.2010 | tommasel   E-mail
K té po Evropě rozrůstající se síti VRT: vidám, že mapka ve wikipedii byla aktualizována - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/High_Speed_Railroad_Map_Europe_2009.gif
12.03.2010 | Rail-2005   E-mail

Rychost 350 km/h rozhodně není blbost v případě přesunu na vzdálenost 500 až 1000 km a to i za cenu vyšších nákledů. Tyto náklady ovšem nemusí být zase tak vysoké, pokud se použijí kvalitnější vozidla a ne současná generace TGV-Réseau, TGV-Duplex, případně ICE 3. Všechna tato vozidla jsou dělána aby efektivně jezdila rychlostí 300 km/h. To, že Velaro E a Velaro CN je schopné jet i těch 350 km/h je sice hezké, ale je to na limitu jejich technických možností. Nová generace, k níž patří AGV od Alstomu, případně nové čínské projekty, je od počátku konstuována na komerční rychlost 360 km/h, čemuž je nekompromisně podřízena jak aerodynamika, tak materiálová koncepce, rovněž i trakční vybavení. Tyto nové vlaky by mohly z fleku jezdit i 450 km/h, ale opět by to bylo za cenu neekonomického provozu na kraji provozní obálky.  

Jedině traťovou rychlostí 350 km/h se dá ujet 1000 km za 3 hodiny s dostatečnou časovou rezervou pro případné mimořádnosti. V Evropě je již dnes několik non-stop spojů (jež jsou přímou konkurencí letecké dopravě), pro které to má opodstatnění: Paris - Marseille, Madrid - Barcelona. S rozrůstající sítí VRT po Evropě to bude mít čím dál větší opodstatnění. Samozřejmě v kontextu střední Evropy a hustoty osídlení je z provozního hlediska rychlost 300 km/h postačující, ale musíme se na vše dívat globálně. Budu-li velký vizionář, prostě i u nás budou jednou VRT spoje non-stop třeba Praha - Berlin a Praha - München a mezi nimi třeba o 30 až 45 minut pomalejší VRT spoje, které vymetou v mezitaktu i díry jako Ústí nad Labem, Dresden nebo Plzeň a Regensburg. VRT je obrovská investice do budoucnosti, která generuje rozvoj turismu a obchodu a jednoznačně pozitivně působí na zaměstnanost v regionu, který obsluhuje. Každý spoj si najde svoji klientelu. Regionální cestující, kteří dnes využívají mezi regionálními sídly IAD si vyberou ty "zastávkové". Cestující z velkých měst, kteří dnes mezi nimi volí leteckou dopravu, si zvolí ty non-stop spoje.

08.03.2010 | Tereza Hlaváčová   E-mail

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, zda v této diskuzi nebo na stránkách zveřejníte výdledky studie, která hodnotí nové varianty? Je vůbec ve hře varianta, že by stavba tunelu nebyla a proběhla by rekonstrukce stávající trati podél Berounky? Je v tézo fázi případně možné nebo realné mluvit o nějakém termínu, kdy by skutečně mohla začít stavba tunelu Barrandov? Jedná se o velkou stavbu, jakým způsobem může probíhat územní řízení - jednotně na krajských úřadech nebo v každé obci zvlášť? Jsem z Berouna a dojíždím do Prahy, chtěla jsem zjistit o stavbě něco konkrétnějšího, ale na městském úřadě o projektu mluví jako o hudbě daleké budoucnosti. Děkuji za odpověď.

08.03.2010 | HIP   E-mail
Tereza Hlaváčová
Jak a co bude zveřejněno ze studie jiných varinat  (Technická studie) záleží na zadavateli = Správě železniční dopravní cesty. V současné době jsou dokončeny technické podklady studie a probíhá hodnocení a porovnávání variant multikriteriální analýzou. Výsledkem bude doporučení 1 až 3 variant zadavateli, který rozhodně o výběru výsledné varianty. Následně bude muset být vypracována přípravná dokumentace, dokumentace EIA, upraveny všechny dotčené územní plány, následuje poměrně náročný průzkum pro stavbu (tunely) a vlastní projekt stavby. Takže termín se nyní dá jen těžko odhadovat.
Co se týká rekonstrukce tratě podél Berounky - tato varianta nebyla součástí Technické studie, protože ta řešila pouze varianty nové tratě z Prahy do Berouna. Nicméně po Technické studii následuje Studie proveditelnosti, kde je porovnávána mimo jiné i varianta tzv. minimální, což v úseku Praha - Beroun představuje rekonstrukci tratě podél Berounky.
27.02.2010 | Yaqub   E-mail
Ty obavy, že bude brzo 300 km/h na kolejích moc nízká rychlost, jsou zbytečné. Pokud si propočítáte rozdíl jízdních odporů a časový zisk mezi rychlostmi 300 km/h a 350 km/h, dojdete k závěru, že je to (alespoň v případě železnice) nesmyslné zvyšování nákladů. To je také důvod, proč se i s vlaky pro rychlost 330 km/h jezdí v Evropě "jen" 300. Čínská předváděčka vlaku pro 350 km/h je pouze drahá propagandistická hra. Ekonomika jde v takovém případě obvykle stranou.
13.02.2010 | HIP   E-mail
Beroun - Plzeň 160 km/h 2
Bus sice jede hodinu, ale na kraj Prahy do Zličína, na Florenc se to pohybuje 1:30 až 1:50. Autem budete rychlejší, to je pravda, ale pokud budete dodržovat předpisy, tak to do centra Prahy uděláte cca za 1:15 bez jakékoliv zácpy v Praze, což je vzácnost, pokud nepojedete v noci.
Jinak za předpokladu železničního tunelu u Ejpovic se bude jízdní doba pohybovat od 45 minut (Pendolino) do 50 minut (350t IC, EC s 380). Takže jste téměř na poloviční době ve srovnání s busem a reálným autem.
12.02.2010 | tommasel   E-mail
Beroun - Plzeň 160 km/h
Obávám se, že hodina Praha - Plzeň bude konkurenceschopná tak leda autobusům. Ty to také stihnou nádraží-nádraží za hodinu. Na konkurenceschopnost s autem, které jezdí za víceméně stejný čas od domu k domu by se muselo ještě dost zrychlit.
Chtěl bych si ověřit, je to zrychlení na 160 km/h opravdu plánováno tak, aby se tam někdy v budoucnu dala VRT postavit vedle? Tím myslím bez bourání nějakých dnes plánovaných přeložek, s rozumným napojením na tunely u Ejpovic (a u Berouna ale o tom se teď těžko dá něco říct ) atd...?
11.02.2010 | HIP   E-mail
Beroun - Plzeň 160 km/h
Pro úsek z Prahy do Plzně je klíčové provést takové úpravy, aby jízdní doba byla do hodiny a železnice tak byla konkurenceschopná dálnici. K tomu je nutné vybudovat novou trať z Prahy do Beroun a z Ejpovic do Plzně, kde je přínos nové tratě nejzásadnější a tyto dva úseky potřebnou hodinovou jízdní dobu zajistí. VRT z Berouna do Ejpovic by samozřejmě přinesly další zkrácení, ale přínos by již nebyl adekvátní vynaloženým nákladům = nebylo by dosaženo potřebné efektivity. Navíc Němci s VRT na Plzeň nepočítají.
09.02.2010 | bobrik   E-mail
Transrapid (maglev) jezdí 500 km/h, v provozu každých 10 minut v Shanghaji. Když už se to jednou staví a dávají se tak velké prachy do toho tunelu, tak bych to postavil jako maglev trať!
Záznamů: 61-80 z 240